Ačkoliv se Johann Joseph Fux sám považoval více za teoretika a pedagoga, než za komponistu, je jeho skladatelský odkaz obsáhlý. Zachovalo se kolem 400 kompozic, jejichž charakter vyplývá jednak z konvencí vídeňského dvora počátku 18. století, jednak z Fuxovy pozice.
V 90. letech 16. století se Johann Joseph Fux přestěhoval do Vídně, kde byl v roce 1698 jmenován dvorním skladatelem habsburského císaře Josefa I. To Skutečnost je o to pozoruhodnější, že od počátku 17. století ve dvorském hudebním životě dominovali hudebníci z Itálie. V roce 1711, po Leopoldově smrti, byl Fux jmenován zástupcem Hofkapellmeistera a v roce 1715 ho Karel VI. Jmenoval Hofkapellmeisterem. Tento post zastával až až do své smrti. Kaiserrequiem bylo původně zkomponováno pro pohřeb císařovny Leonory v roce 1720 a zaznělo ještě několikrát – při dalších pohřbech v císařské rodině, například v roce 1736 na pohřbu prince Evžena Savojského a o čtyři roky později na zádušní mši za císaře Karla VI. Několikrát bylo také provedeno pro obřady v den Všech svatých.
PROGRAM:
Johann Joseph Fux:
Requiem – Missa pro defunctis (Kaiserrequiem K 51-53)
- Introitus: Requiem aeternam (K.51)
- Kyrie
- Sequenz: Dies irae (K.52)
- Offertorium: Domine Jesu Christe (K.53)
- Sanctus, Benedictus
- Agnus Dei
- Communio: Lux aeterna
OBSAZENÍ:
Orch.: 2vl, vla, vln, 2cink, 2trb, fg, org (10 hráčů)
Sbor: 4S, 2A, 2T, 2B (10 zpěváků)
Nastudováno pro Bacha na Mozarta! leden 2021
